Přestože domácí průměrná reálná mzda už třetí čtvrtletí po sobě rostla, zůstává na tom naše kupní síla hůře, než tomu bylo před nástupem koronavirové pandemie. Podle oslovených analytiků můžeme ale v příštím roce očekávat lepší časy. Přesto si za některé potraviny či služby pravděpodobně připlatíme. Jak hluboko tedy budeme muset sáhnout do kapsy?
Češi se měli v tomto roce lépe, než tomu bylo před rokem. Reálný růst mezd dosáhl podle aktuálních dat Českého Statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 4,6 procenta.
„Vzhledem k tomu, že letos se inflace dostala pod relativní kontrolu, rostly reálné mzdy a nezaměstnanost se příliš nezvýšila, kupní síla českých domácností se, na rozdíl od minulých dvou let, zvedla,“
řekl LP-Life analytik banky Moneta Petr Gapko.
Jen za listopad vzrostly ceny oproti loňskému o 2,8 procenta. A to zejména kvůli zdražování potravin a nealkoholických nápojů. Jediným oddílem, kde meziročně klesly, byl oddíl odívání a obuv, uvádí v té souvislosti Český statistický úřad.
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň předvídá, že na konci letoška budou spotřebitelské ceny v průměru o 3 procenta vyšší než loni na Silvestra. K tomu je však třeba současně dodat, že se naše příjmy, jak Bartoň tvrdí, zvýšil o 7 procent. „Celkově si tak letos mohou domácnosti dovolit zhruba o 4 procenta více než loni,“ tvrdí ekonom.
V současnosti kupní síla českých domácností odpovídá třetímu čtvrtletí roku 2018. Důvod, proč jsme si zatím nepřilepšili více, můžeme hledat v nárůstu cen.
„K inflaci, která za letošních prvních deset měsíců činila v průměru 2,4 procenta, přispěly z necelých 60 procent jádrové ceny, ve kterých jsou obsaženy jak zboží, tak služby, přičemž druhé jmenované zdražují v poslední době výrazně více. Za zbývající části letošního nárůstu celkové cenové hladiny jsou hlavně regulované složky ceny energií. V září a říjnu pak k meziroční inflaci začaly výrazněji přispívat také ceny potravin,“
vysvětlil redakci analytik Komerční banky Jaromír Gec.
V příštích dvanácti měsících mají reálné mzdy dál růst. O kolik to bude, je však ještě s otazníkem. Poměrně optimisticky vidí situaci Bartoň. „Kupní síla roste více než rok a není důvod si myslet, že by měl ten zhruba 4procentní růst zpomalit či se dokonce obrátit v pokles,“ předvídá a dodává hlavní příčiny, jež k tomu mohou přispět.
„Trumpova energetická politika má šanci relativně rychle snížit světové ceny plynu a ropy. Dál budou zlevňovat máslo a vejce, protože pominou příčiny jejich dočasného zdražení,“
je přesvědčený.
Někteří jsou však o trochu skeptičtější. „Tempo růstu reálných mezd pravděpodobně bude o něco nižší než letos, když podle nás pravděpodobně, na rozdíl od letoška, nepřekoná 4 procenta,“ říká Gec.
K oslabení mzdové dynamiky by podle něho měl přispět fakt, že se reálné mzdy svým nedávným růstem přiblížily dlouhodobému trendu produktivity práce. Česká ekonomika jako celek navíc v příštím roce s ohledem na přetrvávající problémy v německém i tuzemském průmyslu poroste o méně než 2 procenta, jak tento expert tvrdí.
A co se propíše do vývoje inflace?
„Pokles cen bychom mohli vidět u elektřiny, naopak růst pravděpodobně budou ceny služeb, hlavně kvůli zvedajícím se nákladům na lidskou práci,“
tvrdí Gapko.
Na druhou stranu k nebezpečí vzestupu spotřebitelských cen pravděpodobně přispěje obnovený růst cen nemovitostí, případně přetrvávající inflace v oblasti služeb, shodují se členové bankovní rady České národní banky, jak zaznělo na její listopadové tiskové konferenci.
První data o nebývalém růstu vánočních nákupů v porovnání s loňskem pak podle Bartoně naznačují, že Češi přestali tolik spořit a začali mnohem více utrácet. To může urychlit tlak na nový růst cen spotřebního zboží.
Přesto by podle části expertů mohlo dojít k celkovému poklesu míry zdražování.
„V průměru očekáváme v příštím roce inflaci lehce pod 2procentním cílem centrální banky,“
shrnuje Gec vývoj v příštím roce.
A kdy se tedy dostaneme na úroveň kupní síly, kterou jsme měli před koronavirovou pandemií? Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil prognózuje, že na svůj vrchol z konce roku 2020 se reálné mzdy vrátí až v roce 2026, jak sdělil ČTK.
Z komentářů oslovených analytiků to vypadá, že jsme se odrazili ode dna a čekají nás postupně lepší časy. Na tom, jaký vývoj nás přesně čeká, se ale neshodnou ani tito experti.
Zdroj: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK, ČSÚ, ČNB