Německá firma Bosch s pobočkami po celém světě ohlásila propouštění tisíců zaměstnanců. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil za důležité rozšíření schengenského prostoru od 1. ledna o Rumunsko a Bulharsko jako signál pozitivního přínosu EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje získat podporu pro svou vládu od některých levicových politiků.
Tisíce pracovních míst v německém průmyslovém gigantu Bosch se ruší, což je další rána pro ekonomiku země. Mluvčí společnosti ve středu sdělil CNN, že společnost plánuje v příštích letech zrušit přibližně 8 250 pracovních míst po celém světě. Sekera padne v takzvaném odvětví automotive které dodává součástky výrobcům automobilů po celém světě, protože se potýká s poklesem poptávky, vysokými náklady a sílící konkurencí.
Plánované škrty, z nichž některé byly oznámeny již dříve v tomto roce, představují téměř 2 % celosvětového počtu zaměstnanců společnosti Bosch, který na konci roku 2023 činil něco přes 429 000. Tato 138 let stará firma vyrábí také řadu spotřebního zboží, včetně chladniček a kávovarů, a také strojní zařízení pro jiné společnosti.
Ministr vnitra Vít Rakušan na jednání v Bruselu se svými kolegy z ostatních zemí EU zdůraznil nutnou dočasnost hraničních kontrol uvnitř Evropské unie. Naopak ocenil zařazení Rumunska a Bulharska do prostoru volného pohybu osob.
"Chtěl bych ale upozornit ještě na jednu věc, jde nejen o dokončení určitého čtyřicetiletého snažení, kdy se nám konečně Schengen zkompletoval dohromady tak, jak má opravdu být, ale skutečně si myslím, že v Rumunsku může mít toto rozhodnutí vliv i na to, jakou důvěru nebo nedůvěru budou rumunští občané vůči projektu evropské integrace vůbec mít. Dívejme se na evropský projekt jako na něco, co musí lidem v jednotlivých zemích přinášet nějaké pozitivní zprávy a poselství,"
komentoval podle ČTK jednání Rakušan.
Rumunské proevropské strany se ve středu dohodly na vytvoření většinové vlády složené z uskupení, která tradičně stála na opačných stranách, a vyloučily krajně pravicové nacionalisty, kteří ve volbách 1. prosince výrazně posílili. Nejvíce hlasů ve volbách získaly prozápadní strany, přičemž na čele průzkumů se umístila levicová Sociálnědemokratická strana (PSD). PSD se v úterý pozdě večer dohodla na vytvoření velké koalice se středopravicovou Národní liberální stranou, reformistickou stranou Zachraňme Rumunsko - Unie a maďarskou etnickou stranou UDMR.
Parlamentní volby těžce navazovaly na prezidentské hlasování, v němž v prvním kole zvítězil krajně pravicový outsider Calin Georgescu. Jeho překvapivý úspěch uvrhl členskou zemi Evropské unie a NATO do zmatku, neboť se objevila obvinění z porušování volebních pravidel a ruského vměšování, uvedla agentura AP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o politickou dohodu, která by mu umožnila jmenovat nového premiéra a "zaručit stabilitu země" po rezignaci odvolaného premiéra Michela Barniera, uvedl ve středu mluvčí odstupující vlády. Macron plánuje nabídnout místa v nové vládě některým stranám levicové koalice Nová lidová fronta výměnou za podporu vlády. Pokud by ani na tuto nabídku nepřistoupila i tak by se pokusil vyjednat mlčenlivou podporu nové vlády jeho koalice centristů a konzervativců, napsala agentura AP.