Evropa chce Apple, Google a další technologické firmy otevřít konkurenci. V opačném případě jim hrozí obří pokuty
V době, kdy narůstá politické a obchodní napětí mezi Spojenými státy a Evropou, přišla Evropská komise s rozhodnutím, které velkým americkým technologickým gigantům Apple a Google ukládá, aby své systémy zpřístupnily konkurenci. Pokud to neudělají, visí ve vzduchu nebezpečí pokuty. Ta se může v přepočtu vyšplhat až do výše několika stovek miliard korun.
Takový veletoč, jaký čekal investory po zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem, asi čekal jen málokdo. Riziko obchodních cel, s nimiž republikánská administrativa přišla, může vyvolat recesi. I proto hodnota největších technologických firem poklesla. Akcie z takzvané velkolepé sedmičky, kam patří například značky Apple, Google a Meta, v posledních týdnech postupně ztrácí.
Apple se brání konkurenčním technologiím
Další rána teď přichází ze starého kontinentu. Evropská komise totiž nařídila, aby Apple zpřístupnil svá zařízení ostatním poskytovatelům služeb. Počítače, mobilní telefony a další elektronická zařízení této firmy dosud fungovaly jako takzvaný uzavřený ekosystém, kde byl Apple výrobcem zařízení i poskytovatelem veškerého softwaru.
Opatření cílí v prvém sledu na devět funkcí operačního systému iOS pro konektivitu, jež jsou využívány zejména pro propojení chytrých telefonů se zařízeními jako chytré hodinky, sluchátka nebo televize.
Připojená zařízení všech značek by měla podle zveřejněného záměru lépe fungovat s telefony iPhone. Výrobci zařízení a vývojáři aplikací mají díky tomu podle komise získat lepší přístup. Jedná se například o zobrazování notifikací na chytrých hodinkách, rychlejší přenos dat a jednodušší nastavení zařízení.
Druhé evropské nařízení se týká propojení s funkcemi telefonů iPhone a tabletů iPad. Jeho splnění by mělo umožnit lepší přístup k technické dokumentaci funkcí, které dosud nebyly třetím stranám k dispozici. Kromě toho by měla umožnit včasnou komunikaci, aktualizaci a předvídatelnější harmonogram pro posuzování žádostí o kompatibilitu a propojení zařízení.
Případ Google
Další z gigantů, který je terčem útoku orgánů Evropské unie, je Google. Značka se stala předmětem kritiky za to, že údajně omezuje vývojáře aplikací při informování uživatelů o nabídkách mimo svůj obchod s aplikacemi, a také kvůli tomu, zda zvýhodňuje své vyhledávací služby. Příkladem protěžování vlastní nabídky jsou služby Google Shopping, Google Hotels či Google Flights. Navíc poplatek, který společnost účtuje za zprostředkování získání nového zákazníka pro vývojáře aplikací prostřednictvím Google Play, je podle komise nepřiměřeně vysoký.
Mateřská firma této značky, společnost Alphabet, je od letošního března zároveň obviněna ze dvou konkrétních porušení zákona o digitálních trzích, jehož cílem je omezovat moc velkých technologických společností.
Podle prvního předběžného zjištění totiž některé vlastnosti a funkce vyhledávače Google Search zvýhodňují vlastní služby společnosti Alphabet před těmi konkurenčními. Týká se to například oblasti nakupování, rezervací hotelů, finančních informací či sportovních výsledků. Ty Google záměrně zobrazuje na nejvyšších pozicích vyhledávání nebo na vyhrazených pozicích s grafickým odlišením a možnostmi filtrování.
Druhé předběžné zjištění se týká trhu s aplikacemi Google Play. Vývojáři v nich nemohou volně přesměrovat spotřebitele na jiné kanály, kde by našli lepší nabídky. A pokud se už podaří zákazníka odvést mimo tuto aplikaci, účtuje si za to platforma neodůvodněně vysoké poplatky, jako je třeba provize z každého nákupu po příliš dlouhou dobu od prvotního odvedení.
Pod drobnohledem jsou stále i další velcí hráči. Už před dvěma lety Evropská komise uvedla, že kromě Googlu a Applu se transparentnost hospodářské soutěže řeší i s následujícími značkami: Metou, Microsoftem a Amazonem. Komise tehdy uvedla, že se začala zajímat o 22 jejich konkrétních služeb. Jde mimo jiné o chatovací aplikaci WhatsApp a Messenger, sociální sítě Facebook a Instagram či tržiště MarketPlace.
Mastná pokuta
Firmám, které porušující nařízení o digitálních trzích, může komise vyměřit pokutu ve výši až deseti procent jejich celosvětového ročního obratu. V případě opakovaného porušení to může být až 20 procent. Co to konkrétně znamená?
V případě Alphabetu, jehož tržby loni dosáhly 350 miliard amerických dolarů, tedy osmi bilionů korun, to představuje „flastr“ ve výši téměř 900 miliard korun! Firma už má s obdobným placením svoji zkušenost – v posledních desetiletích byla nucena za různá porušení antimonopolních pravidel hradit pokuty za více než 8 miliard eur, tedy zhruba 200 miliard korun.
Apple zase před rokem dostal pokutu 1,95 miliardy dolarů, což je přes 45 miliard korun, za to, že zabránil službám pro streamování hudby informovat uživatele o možnostech platby mimo jeho App Store.
Oba brandy se samozřejmě brání. Důvodem je nejen to, že jim hrozí další obří pokuty, ale také navíc kvůli tomu, že by vlastní systémy otevřely jiným. Argumentují mimo jiné tím, že by to zvýšilo riziko z hlediska kybernetické bezpečnosti. Svým způsobem mají pravdu, protože experti už dlouho varují, že hrozí jinak stažení nějakého škodlivého kódu. O tom, že se ale jedná spíše jen o záminku, jak se platbám vyhnout, však pochybuje asi jen málokdo.
Zdroje: autorský text, Ceskenoviny.cz, Al Jazeera, BBC
