- CZ
- EN
- SK
Nový stavební zákon stále vyvolává dohady
Polemika nad novým stavebním zákonem, který má platit od poloviny roku 2023, neustala ani poté, co byl letos v létě schválen. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová si na jeho obhajobu proto také vybrala i 23. celostátní konferenci o územním plánování a stavebním řádu, která minulý týden konala v Hradci Králové.
Na tom, že je v Česku stavební výroba nedostatečná, se shodne většina odborníků. V letošním prvním pololetí zaznamenalo stavebnictví pokles o 0,7 procenta a bylo tak z pohledu svého výkonu až na 17. z celkových 25 zemí Evropské unie. Jedním z důvodů je pomalé a komplikované povolování nových projektů a zakázek, které již několik let po sobě celý obor trápí. Jen v Praze tak kvůli tomu doslova zamrzlo v přípravě až okolo 120 tisíc bytů.
Zhruba desetina staveb se prý proto, jak Dostálová na konferenci přiznala, staví po celém Česku načerno.
„Nedivím se tomu,“
uvedla ministryně, která má vzhledem k tomuto tvrzení možná trochu paradoxně územní rozvoj již 4 roky ve své gesci.
Zatímco nyní se černé stavby dodatečně povolují relativně často, novela tomu má zabránit. Povolení prý bude možné jen tehdy, když „stavebník jednal v dobré víře“.
O čem je nový stavební zákon
Cest, jež mají ke zlepšení celkové situace vést, se nabízí hned několik. Hlavní spor se vede zejména o to, zda plánovaný stavební superúřad opravdu dostatečně zohlední situaci v těch místech, kde mají nové projekty vznikat. Ministerstvo si od toho mimo jiné slibuje snížení počtu úředníků, kteří mají o projektech rozhodovat. Obce by tím však přišly o část svých dosavadních pravomocí, což může vést také k oslabení záruk místních veřejných zájmů.
Ve spolupráci s obcí však může investor uzavřít tzv. plánovací smlouvu, kdy si obec stanoví podmínku, díky níž se může v lokalitě projekt vůbec realizovat. Může se jednat třeba o potřebnou veřejnou infrastrukturu nebo jiné investičně náročnější záměry.
Novela sice na jedné straně přináší stanovení závazných lhůt pro rozhodování jednotlivých úřadů, současně ale už nenabízí efektivní možnosti pro jejich dodržování.
Během povolovacího řízení mají svá stanoviska dodávat například Agentura ochrany přírody, orgány státní památkové péče, hasičské záchranné sbory, veterinární správy nebo báňské úřady.
Cílem změn bylo, jako tvrdí navrhovatelé novely, aby místní samospráva do povolování staveb, které na jejich území vyrostou, přitom vůbec zasahovala. Vznik jednotné soustavy státních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem tomu má zabránit. Výjimku má mít Praha, Brno a Ostrava, které budou moci vydávat vlastní stavební předpisy.
Lidé z praxe se neshodnou
V podpoře nejsou jednotní ani lidé z branže. Zatímco Hospodářská komora, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Asociace developerů novelu spíše přivítali, Svaz měst a obcí je proti. Samosprávu nepřesvědčilo ani ujištění ministryně Dostálové, že zákon do jejich pravomocí nezasahuje.
„Byť byla novela schválena těsným poměrem hlasů, poslanci hlasující pro vůbec nevzali v potaz naše připomínky ohledně obrovské finanční náročnosti realizace zákona, kdy stát vydá desítky miliard korun z kapes daňových poplatníků, peněz, o kterých není nikde jasně potvrzeno, že se někdy do státní kasy vrátí,“
varuje před vytvářením jakési Potěmkinovské vesnice například František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova.
Šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza naopak uklidňuje, že novela údajně pomůže všem. Jak státu, tak veřejným investorům. A to nejen při výstavbě infastruktury v podobě dálnic a rozvodných a energetických sítí, ale i školek, škol či domovů seniorů.
Bez IT to nepůjde
Nový stavební zákon se má opírat o digitalizaci, kdy stavebník z pohodlí svého domova podá projekt prostřednictvím Portálu stavebníka a následně bude povolovací proces sledovat už jen on-line. Postupně se proto také rodí další IT systémy, které musí být do roku a půl funkční. Jedná se o Evidenci projektových dokumentací, Evidenci stavebních postupů, Národní geoportál a Digitální mapu veřejné správy.
O tom, že se termín poloviny roku 2023 nestihl, nepochybuje vedoucí oddělení digitalizace stavebního řízení ministerstva Lucie Veselá.
„Příprava probíhala několik let, včetně financování. Aktuálně jsme ve finální fázi. Digitalizace je nedílnou součástí novely stavebního zákona,“
uvedla pro LP-Life na hradecké konferenci.
Kritici však namítají, že digitalizace v Česku zatím příliš nepokročila a že na to nebudou účastníci řízeni připraveni a ani dostatečně technicky vybaveni.
Otázek souvisejících se správným fungováním zákona zůstává ještě hodně. Teprve jeho samotné uvedení v život ukáže, zda byl na místě optimismus státu a části odborné veřejnosti, nebo zda se potvrdí obavy některých kritiků, že se jedná o pouhý polotovar, který může stav naopak ještě více zhoršit.
Zdroje: ČTK, MMR, vlastní dotazování
