Herec Jan Hrušínský se v rozhovoru pro Luxury Prague Life rozpovídal o tom, jak dělí své dědečkovské povinnosti mezi vnoučata Karličku a Viktora, kteří žijí v Austrálii a vnuka Vojtu, kterého má na dosah ruky. Podělil se s námi také o fotografie ze soukromého alba, svěřil se, co by jej na cizí zemi lákalo a také, co je pravdy na tom, že plánuje emigrovat. Nezapomněl ale ani na své divadlo a nové hry, na kterých se pomalu ale jistě začíná pracovat a mimo jiné, jak to vypadá, když si s herci nepadne do noty.
Máme je opravdu daleko. Takže je o to větší radost, když se s nimi vidíš po dlouhé době. To jsme si teď užili vrchovatou měrou. Navíc starší vnouček Viktor, kterému je dva a půl roku, začal být senzačně komunikativní, takže se z nás stali okamžitě parťáci. Když jsme se vraceli z Austrálie, tak jsem se podíval na Youtube na stránku, kde mám filmy a začalo mi to tam házet Autíčko Tom, Car patrol a další dětské pohádky, na které jsme se s Viktorem dívali a dost jsme se zasmáli a vyblbli. Míla se víc motala kolem Karličky. Té je teprve třičtvrtě roku, na tu si já počkám, až bude větší holčička.
Jsou bezvadné. Já to znám, protože máme dvě dcery. No a tady v Čechách máme vnoučka Vojtu a tomu je teď půl roku. Vždycky, když se na tebe usměje, tak je to taková odměna a prozáří to celou místnost, ale to znáš určitě sama.
S Viktorem jsme spolu jezdili venku s auty, dával jsem mu různé zmrzliny a věci, které nedostává tak často, protože jeho maminka dbá na zdravou výživu. Tak jsem jim ten jídelníček trochu rozboural, což si můžu jako dědeček dovolit. Jako táta bych to zvažoval. (smích) Ta tolerance v těch mezích, kde člověk začíná zvažovat, kde je ta hranice, tak tu dědečkové můžou krásně překračovat.
To asi jo. Naše děti jsme vychovali dobře a myslím, že oni mají ke svým dětem taky bezvadnej přístup. Funguje to na bázi velmi přátelské, ale zároveň jim nedovolí úplně všechno. Není to liberální výchova, kde když to dítě pak kamkoliv přijde, tak obtěžuje ostatní.
Austrálie je strašně přátelská a vstřícná země. Když srovnám kterýkoliv park v okolí Perthu s českými parky, mám pocit, že jsem v nejkrásnější botanické zahradě na světě, protože vše mají upravené, přizpůsobené lidem, všude jsou místa na grilování, pingpongové stoly a pálky, které by tady asi nevydržely ani deset minut, protože by je někdo ukradl. V tom parku je třeba kavárna, kde jsou pojízdné knihovny, a ty si můžeš vzít knížku, jsou tam šachové stolky, pro děti tam jsou fantastická hřiště. Když přijedeš na pláž nebo kamkoliv, neplatíš za parkoviště. Já jsem se ptal Nikoly: "Prosím tě, vy neplatíte parkování?" A on říkal: "Vždyť platíme daně." To jsou věci, o kterých by měli politici v Evropě trošku zapřemýšlet.
Bohužel ne. Přijedou ale na prázdniny a budou tady celé léto. To se strašně těším, že budeme mít všechny tři děti pohromadě. My se za nimi totiž dostaneme jen čas od času. Ted jsme tam nebyli dva roky. Možná, kdybychom neměli divadlo, tak by to šlo. Zaprvé je to dost drahá cesta a za druhé je to únavná cesta. No a když jedeš tak daleko, chceš tam zůstat déle, jenže to my kvůli divadlu nemůžeme.
Nene, malý Viktor už tady byl. Karlička poletí poprvé, tak uvidíme. Doufáme, že neznepříjemní cestu všem ostatním lidem v letadle. (smích)
Skype a Facetime. My jsme zjistili, že si jak s Nikolou a Ivanou, tak s těma malýma, povídáme mnohem intenzivněji, než kdyby bydleli přímo nad námi, protože takhle si opravdu najdeš ten čas. Minimálně jednou týdne se takhle sejdeme na Facetimeu nebo Skypeu a vyprávíme si, co se stalo, co je nového.. Třeba s Kristýnou, která bydlí tady nad námi, to neuděláme třeba tři týdny.
Kristýna je z divadelní rodiny, takže věděla, že má rodit v létě (smích) a má rodit tak, aby koncem září mohla opět hrát. Takže ona v červnu odehrála poslední představení s docela velkým břichem a na konci září už zase hrála.
Můj táta se narodil po představení na jevišti..
No jistě. Přece by kvůli porodu nezrušila představení! (smích) Takže u nás to není nic nového.
Já jsem měl takovou řeč připravenou na svatbu. Když se brali Kristýna s Matějem, tak jsem tam dal podmínky, že rodit se musí v létě. Samozřejmě to byla ale nadsázka a náhodou to tak vyšlo. Nás ta krásná zpráva zastihla v Americe. Matěj byl u porodu a Vojtík byl prý na světě strašně rychle.
První polovinu ledna máme zkušenost, že diváci moc do divadla nechodí. Zato Vánoce a prosinec je nabitej. V Prosinci jsme odehráli asi čtyřicet představení včetně zájezdů.
No to je skvělý, to tam napiš (smích), to rád slyším. U nás bylo vyprodáno až do konce února už před Vánocemi. Loni dostal Milan Kňažko cenu Thálie pro Divadlo Na Jezerce za hru Shylock a včera jsme se dozvěděli, že mezi nominovanými deseti herci, je Ondřej Kavan za roli Hitlera ve hře Už je tady zas. Tak z toho mám obrovskou radost. Teď nám akorát začíná březnový předprodej.
Budeme teď připravovat dvě komedie. V polovině března začne zkoušet Honza Hřebejk hru Je úchvatná, což je o nejhorší operní pěvkyni na světě, kterou bude hrát Jitka Sedláčková. S ní tam hraju ještě já, Mirka Pleštilová, Libuška Švormová a Václav Tobrman. A pak tady bude zkoušet svůj režijní debut Petr Vacek, který bude režírovat Saturnina. Ten bude mít premiéru 30. května. Na podzim budeme dělat jednu hru k padesátému výročí srpnové okupace, což je téma, které v Čechách není přílš zpracované. Hru píše scénárista Jan Drbohlav, mimochodem autor scénáře Habermannův mlýn. A v prosinci by měl mít premiéru Jaroslav Dušek, který bude hrát několik hlavních postav včetně ženských!
Jaruška u nás bude poprvé. Bude hrát tetu Kateřinu v alternaci s Jitkou Sedláčkovou. Pavel Nový bude hrát dědečka.
Taky ne. To je taky premiéra. Moc se na ně těším. Snažíme se, aby se u nás lidé cítili dobře a aby věděli, že hry se u nás hrají dlouho. Máme tady inscenace, které dosáhly 200 i 300 repríz. Já doufám, že i herci, co k nám teď přijdou, u nás zůstanou co nejdéle.
Hledáme všechny aspekty, které jsi zmínila. Musí to být skvělý herec, který se typově dobře hodí na postavu a samozřejmě je super, když je to dobrý člověk, který není konfliktní. Některá představení hrajeme i čtrnáct, patnáct let a ti herci tady pořád jsou, takže toužím po lidech, se kterými si budeme rozumět nejen po stránce profesní, ale i lidské.
Spíš jsem zklamaný, že jsem se spletl. Beru to jako svoji vinu, ale ono se to nestává často.
Většinou jo. Nemám rád konflikty. S tím by se ani divadlo nedalo tak dlouho dělat.
Za těch patnáct let to bylo asi ve čtyřech případech. Pracuje tady 130 lidí, takže to není tak moc.
K politice se vyjadřuji protože jsem nejen herec, ale i občan České republiky, který tady žije od narození, platím tady daně a mám stejné právo vyjádřit se k čemukoliv, jako kterýkoliv jiný člověk. Mně se nelíbí, že naše země směřuje trochu jinam, než jak byl ten směr vytýčen po roce 89, nelíbí se mi, že ztrácíme v mnoha ohledech některé části naší svobody. Už se mě někdo ptal, proč jsem se nezačal ozývat dřív. Tak na to říkám, že někdy v 90. letech začali krást někteří politici, ale kradly se jen peníze. Teď se peníze kradou taky, ale krade se nám i svoboda a to považuji za mnohem nebezpečnější a za mnohem horší. Když ti zakážou mluvit, cestovat nebo vidíš, že jsou tendence obehnat znovu republiku ostnatým drátem, uzavřít hranice pod záminkou, aby k nám nikdo nepřišel, tak to se mi hrubě nelíbí a strašně bych si přál, aby tyto tendence přestaly.
Jsem zklamaný, bylo to jen o pár hlasů. Ten náskok byl nejtěsnější možný, jak mohl být. Spíš mě mrzí, že to je ztráta dalších let, kdy už se republika mohla ubírat úplně jiným směrem. Mohla znovu nabývat důvěry. Všimni si, že nově zvolenému prezidentovi gratuloval hlavní představitel Ruska a Číny a samozřejmě mimořádně slušný prezident Kiska ze Slovenska. Jinak nikdo. Ani jeho oblíbenec Donald Trump.To je samo o sobě velmi varovné. Ale že bych se šel kvůli tomu někam věšet, to zase ne.
Počkej ale! Dokonce nějaké pitomé Parlamentní listy napsaly, že jsem mejloval paní Kornové, že musíme emigrovat! Jenže já paní Kateřinu Kornovou vůbec neznám. Nikdy v životě jsem se s ní neviděl, ani si s ní nemejloval.
To by mě také zajímalo. Ještě mi nikdy nic nenapsala. Škoda. (smích)
Přál bych si, abych byl zdravý a to samé pro lidi v mém okolí a aby postupně v České republice přibylo poctivých lidí, kteří mají s naší zemí dobré úmysly.