Veřejnost ji zná především jako exmanželku Leoše Mareše. Před půl rokem z ní ale závaží v podobě nefungujícího manželství spadlo. Máma na plný úvazek, která neuznává chůvy, se rozpovídala o práci, vztahu ke svým dětem, ale také o mladém muži, který jí chce zahrnout luxusem a slibuje jí nádherný dům s bazénem a auto. V rozhovoru pro online magazín Luxury Prague Life ale také prozradila, proč své partnery před médii většinou tají..
Mám se super, jsem rozvedená, tak mám pocit, že jsem se tak nějak karmicky ošetřila. Koupili jsme s dětmi novou chalupu, takže teď rekonstruujeme a dáváme dohromady naše nové rekreační hnízdečko, zároveň pracuji u kamarádky na Petra Clinic. Dělám tam koučku a zároveň PR manažerku. Spíš jsem ale máma na plný úvazek, která si občas připadá jako taxikář. (smích) Taky to poznáš. Až ti malá vyroste, bude z tebe máma taxikářka.
Nepracuji každý den. Do práce jdu jen několik dní v týdnu a vždycky jen na dopoledne, protože odpoledne není nikdo, kdo by mi vyzvedával děti. Chůvy nemám, někdy spoléhám na babičky a občas si je bere jejich taťka. Mám úžasnou šéfovou, která mi vychází vstříc a můžu dělat hodně home office.
Chůvu jsem nikdy nechtěla, protože razím takovou teorii, že člověk si dělá děti proto, aby s nimi byl on a vychovával je on než nějaká cizí paní. Samozřejmě chápu, když někdo potřebuje jít do práce, protože ho tíží finance a dohodne se na vyzvedávání dětí. Nejsem žádná kariéristka a se svými dětmi jsem hrozně ráda. Jsou pro mě nejvíc a uvědomuji si moc dobře, že to je na dobu omezenou. Brzy vylétnou z hnízda a už mě nebudou potřebovat. Kuba už začíná být v pubertě, takže za chvíli pro něj začnu být trapná. Zatím ale, když se ho zeptám: ”Jsem trapná?”, slyším “Nééééé.” Tak si to tedy užívám, co to jde.
Nad tím jsem nepřemýšlela, ale každý mi říkal, že i když spolu s Leošem nejsme, jsme svázaní. Potvrdily mi to i kartářky, že dokud nebudu rozvedená, pořád tam nějaké pouto je a pořádný mužský nepřijde. Pak, i trochu vzhledem k okolnostem, jsem si říkala, že je ta správná doba, kdy by se to mělo stát a rozvést se. Je mi teď líp.
Zatím žádný mužský nepřišel, ale já ani nehledám. Neříkám, že jsem pořád sama. Vždycky třeba někdo byl, ale do médií s tím nechodím.
Když někoho mám, tak někoho mám a nemyslím si, že bych to musela někde troubit a hlavně vždycky je to také trochu o tom partnerovi. Když si nepřeje, abych o něm mluvila, tak o něm nemluvím. Kdyby mi řekl, že můžu nebo se dokonce urazil, že ho zapírám, tak bych ho samozřejmě přiznala. Většinou ale nechtěli.
Je to příjemnější, protože máme klid. Když někdo byl, tak jsme se neskrývali. Normálně jsme chodili do kina, na večeře, do města a tak dále, ale nevyprávěla jsem o tom novinářům.
Mám (smích). Nehrotím to ale. Pokud to má přijít, tak to přijde.
Musí tam být chemie a pokud tam ta chemie není, tak přes to nejede vlak. Byl tady jeden muž, kterému jsem nedokázala vysvětlit, že tam ta chemie není a že s ním opravdu nic mít nechci. Pořád mi říkal: ”To přijde!” ale já mu hned říkala: “To nepřijde! To tam prostě není.”
Tak nějak se to dá říct. Nemohla jsem být ale s někým, ke komu nic necítím, jen abych s někým byla.
Nemusí se dostavit hned, ale musí tam něco být. Když je úplné mrtvo, tak to vůbec nemá smysl.
Asi nestalo. Mám pocit, že když od začátku tam není to “něco málo”, tak to nepřijde. Ale jinak je mi jedno, jak ten chlap bude vypadat, jestli bude plešatej, vysokej, vlasatej, blond, tmavovlasej..
Chtěla bych, aby byl tak plus mínus starý jako já. Mám pocit, že jsem vyzkoušela úplně všechno (smích)
Dolní byl .... já nevím, jestli to můžu říct.
My jsme byli o devatenáct let. Jeho mamka byla jen o dva měsíce starší než já. On byl ale psychicky vyspělej. Strašně jsme si rozuměli. Na začátku mi sice kamarádi říkali, že jsem se úplně zbláznila, pak ale, když ho poznali, dali mi zapravdu, že ho podcenili. A nejstarší partner, ten byl asi o čtrnáct let starší. Spíš jsem ale na ty mladší. Mám ale pocit, že je to úplně jedno ten věk. Ti mladí jsou často úplně stejní mimozemšťani jako ti staří (smích). Na věku nezáleží. Spíš je to o tom, že jsem duchem sama mladá a ti starší mi nestačí. Ráda si užívám život, takže možná proto přitahuji mladší muže. Když se podívám zpětně, tak bych řekla, že z osmdesáti procent jsem mívala vždycky mladší. I když to bylo třeba jen o půl roku...
Některé mé partnery poznali, ale je to těžké. Když jsi na děti sama a nemáš hlídání, tak by ses s tím partnerem vůbec neviděla. Takže určité protějšky jsem s klukama seznámila.. Oni jsou úplně úžasní. Jak nemají doma toho tátu, tak mají hrozně rádi chlapy. Ne, že by je teda brali jako náhradního tátu, to ne.
Vůbec, to jsem nikdy nezažila. Já jsem jim třeba hned neříkala, že spolu něco máme, ale že to je kamarád. Jim to ani moc nedocházelo..
Tak to uvidíme. Zatím to nemusím řešit..
Oslovili mě, protože jsem měla zkušenosti s propagacemi v rádiích, tak s tím mám trošku zkušenosti. Doba je ale někde jinde než tehdy. Teď je doba sociálních sítí, tak na tom budu muset trošku víc zamakat.
Už jsem mu říkala, že mě bude muset zaučit. Ten v tom jede, ale instagram je povolený od třinácti let. Jemu je 12 a vzhledem k tomu, že tady máme “milé” novináře, napsali článek o tom, že by ho neměl mít a jemu ho pak admini zablokovali. Takže on si vždycky založí nový Instagram a zase ho zablokují. Kuba říká, že na to prdí a takhle si to bude dělat do té doby než mu bude třináct.
On se nedá.
Spíš po Leošovi. Já bych se na to asi dávno vyprdla. On je ale houževnatý. Před třemi měsíci mi řekl, že chce být známý youtuber, vytvořil si YouTube kanál. Proč ne. Je to hezké.
Určitě. A on mi říká: ”Mami, nebude ti vadit, když si do nějakých dvacetitří nebo dvacetipěti budu vydělávat jen jako youtuber? Často mu totiž říkám, jak je vzdělání důležité. To, co říkali rodiče nám, posílám dál. Co se youtuberů týče, říkám, že to je hezké, ale jen na dobu omezenou, že přece nemůže být youtuber navždy - to by bylo hloupé. Měl by studovat. Takže jsem odpověděla, že mi to do těch pětadvaceti vadit nebude, protože bude studovat nějakou výšku a když si při ní bude vydělávat, tak proč ne. On má hlavně pocit, že bude světoznámý youtuber.
Trošičku (smích). Prý chce mít víc followerů než táta, to je jeho meta.
A říká, že logicky jich bude mít víc, protože táta je jen pro Českou republiku a on to bude dělat světově a bude mít ta videa i v angličtině. Úplně tím žije. Jsem ta, kdo ho trošku krotí, aby to mělo hlavu a patu a občas mu říkám ať si ta videa ještě jednou pustí než je nahraje. Plus má pocit, že bude vydělávat strašně moc peněz.
Já bych mu to strašně přála. Moc se mi ale líbí, jak myslí na mě. Třeba se mě ptá: ”Mami, a co se ti líbí za auto? Já až budu youtuber, tak ti ho koupím!!” Nebo tuhle přišel a ptá se mě: ”Mami, líbí se ti Gucci?” Vůbec jsem nevěděla, kde to vzal. Tak říkám: ”To víš, že se mi líbí, ale na to nemám, abych si tam chodila nakupovat.” “To nevadí mami, protože až budu ten slavný youtuber a budu vydělávat ty peníze, tak ti tam budu nakupovat.” To je tak krásné, že nemyslí na sebe. Taky mi slibuje obrovský dům s bazénem.. (smích)
Jsem ráda, že ví, kam chce jít a tou svojí houževnatostí může něčeho dosáhnout. Má Leošovu povahu. Leoš je taky strašně pracovitý, houževnatý a ještě má talent. Tak uvidíme.
Matěj je ještě malej. U toho zatím pocit, že by byl po tatínkovi nemám. Je to takový můj smíšek miláčkovitej.
No.. Mně bude 43, takže mám pocit, že technicky už to možná ani nepůjde. Asi si to neumím představit, ale moje heslo je “Nikdy neříkej nikdy” ....a když, tak holčičku, prosím!
Mám pocit, že jen na tu rekonstrukci chalupy a už mi z toho hrabe. V těchto chvílích se cítím fakt sama, protože řeším všechno kolem stavby, do toho mám děti, práci a je to náročné.
Tak ti asi došli! (smích)