Zmrazili byste se na desítky let, abyste se dočkali nového světa? Je jasné, že člověka nemůžete jen tak hodit do mrazáku. Při extrémně nízkých teplotách se krev začne zahušťovat a měnit v led. A to by znamenalo vážný problém. Krystaly „ledové krve“ by způsobily velké množství drobných řezů v oběhové soustavě člověka. Tato zranění by způsobila vnitřní krvácení a poté i smrt člověka.
Nechat se zmrazit a probudit se až v době, kdy už bude na světě lék na nevyléčitelné choroby. To je častá touha lidí, kteří chtějí dát svá těla zakonzervovat mrazem. Pokud chcete zmrazit člověka, nezbývá vám, než „oklamat“ přírodu a způsob, jakým jsou naše těla naprogramována. Proto lidé vymysleli kryoniku, která se zabývá možností uchovávání lidského těla bez poškození. Organizace, které se touto procedurou zabývají, používají takzvané kryoprotektanty. Jedná se o nemrznoucí roztok, kterým se vpravením do cévního systému nahradí voda. Je to tedy něco jako voda do ostřikovačů. Zní to dobře, ne? Je tu ale jeden háček. Zmrazená těla zatím neumí nikdo oživit. Cílem procedury tedy je koupit pacientovi čas do doby, než ho budoucí lékařská věda dokáže oživit a vyléčit z toho, na co zemřel.
Zmrazování nebožtíků v kapalném dusíku je drahý špás! Ceny se pohybují od cca 1,2 do 5 milionů korun. Jelikož nikdo neví, jak dlouho v takovém stavu tělo pobude, musí si člověk zároveň uhradit i poplatky spojené s uskladněním těla za každý rok. Pro boháče to není žádný problém a ti méně majetní to řeší tak, že svou životní pojistku přepíší na společnost, která je zakonzervuje.
V dnešní době už na světě existují tři velké firmy, které se zmrazováním lidí zabývají. Dvě z nich – Alcor a Kryonický institut – jsou v Americe a KrioRus působí v Rusku.
Nechat se zmrazit však nevyjde levně. KrioRus například požaduje téměř 773 000 korun za pobyt u ledu na jedno století. Provozovatelé však myslí i na chudší klientelu. Ta se však musí spokojit pouze se zmrazením hlavy, které vyjde na 386 000 korun. Rozhodnutí, co s těly a hlavami bude, až stoletá smlouva vyprší, provozovatelé nechávají na stavu vědy (a jistě i inflace) v oné vzdálené době.
Kryonický institut si účtuje přibližně 600 000 korun za tělo.
Arizonský Alcor požaduje trošku víc.
prozradila pro LP-Life.cz Marji Klima, provozní ředitelka Alcor Life Extension Foundation.
Alcor poskytuje i doplňkové služby. Spolu s lidmi umožňuje zmrazit i jejich zvířecí mazlíčky. Přesněji jejich hlavy. Předpokládá se, že v době, kdy věda dokáže lidi a zvířata probudit k životu, už nebude problém ostatní tkáně vypěstovat znovu. Alcor proto nabízí za nižší cenu, zhruba za milion korun, zachovat pouze hlavu s mozkem člověka.
Kryonické ústavy už dávno nejsou jen výsadou Američanů. Fungují i v Evropě. Člověk, který si přeje být zachován v hluboce podchlazeném stavu, se obvykle zaregistruje v některém z kryonických ústavu. V případě jeho náhlého úmrtí je na místo vyslán pohotovostní tým. Přesně tak zmrazovací byznys funguje – člověk si někde v klidu umře, následně k němu naběhne daná firma, napojí ho na kyslík, hodí ho do ledu a odveze k sobě.
Prvním předpokladem je, aby měl člověk s kryonickou společností uzavřenou smlouvu a aby byl po smrti, v opačném případě by šlo o asistovanou sebevraždu. Zmrazit tělo lze pouze do doby, než nastane mozková smrt. Proto mají kryonické společnosti své pohotovostní týmy, které se snaží dostat tělo co nejrychleji z nemocnice nebo z márnice. Proces zmrazování může začít do dvou až patnácti minut od zástavy srdce, kdy člověk zemře. Tělo je ponořeno do ledu, kde je do něj následně vstříknuta chemikálie, která zabraňuje srážení krve.
uvedl v jednom rozhovoru Joseph Waynick, bývalý generální ředitel Alcoru.
Při zmrazení lidského těla nastává hned několik problémů najednou. Voda v buňkách se přemění v ostré krystalky ledu, které mohou nenávratně poškodit tkáně. Proto kryonické firmy vymyslely tzv. kryoprotektanty – něco jako nemrznoucí směs. Odborníci z těla odstraní veškerou krev a tělesné tekutiny a nahradí je touto směsí, která zamezí poškození tkání při zmrazování. Potom je tělo zmrazeno až na minus 130 °C a uloženo do kontejneru, který je následně ponořen do nádoby s tekutým dusíkem o teplotě minus 196 °C. Tam těla čekají na přelomový pokrok v medicíně.
I kdybychom věděli, že zmrzlé tělo bude možné oživit, nikdo nemůže zaručit, že jeho části, hlavně pak mozek, nebudou nenávratně poškozeny. K čemu by bylo prodloužení života za cenu masivního postižení? Vědci proto před několika lety přišli s nápadem, že stačí zamrazit pouze hlavu oddělenou od těla. Neuroprezervace, jak se tento úkon nazývá, pracuje s myšlenkou, že paměť, zážitky a osobnost člověka jsou uloženy v hlavě, proto je důležité zachovat zejména mozek. Chybějící tělo prý bude možno v budoucnosti naklonovat.
Spoluzakladatel ruské společnosti KrioRus Danila Medveděv je přesvědčen, že v mrazicím tubusu stačí vydržet jen několik desítek let.
řekl pro Financial Times.
Jako první člověk se v roce 1967 nechal zmrazit 73letý profesor psychologie James Bedford, který zemřel na následky rakoviny. Věřil, že až ho jednou rozmrazí, svět už bude znát na tuto zákeřnou chorobu lék a on se tak bude moci vyléčit a žít. Jeho tělo je dodnes uloženo ve společnosti Alcor. První zmrazení však bylo oproti dnes používaným metodám primitivní, a tak se vyhlídky na opětovné oživení pana Bedforda blíží nule.
Dennis Kowalski, ředitel Kryonického institutu, zaplatil téměř 3 miliony korun za možnost zmrazit po smrti sebe, svou manželku i své tři syny. To vše s nadějí, že v budoucnu je budou moci oživit a dát jim tak druhou šanci na život.
Hvězdný baseballista Ted Williams si posmrtně dal kryogenicky zmrazit vlastní hlavu. Po smrti se chtěl nechat zmrazit i legendární moderátor Larry King.
řekl ve své show. Splnilo se Kingovi jeho přání? Rodinný zdroj prozradil zpravodajskému kanálu Inside Edition, že před dvěma lety se s ním jeho rodina sešla, aby si od srdce promluvili o jeho přáních pro případ smrti. Po dlouhém zvažování se rozhodl, že zmrazený být nechce.
Jiní slavní lidé si ale udělali průzkum a došli k závěru, že kryokonzervace se vyplatí.
Paris Hilton veřejně prohlásila, že chce zanechat na světě svou stopu a věří, že kryonika jí k tomu nabízí šanci. Do programu přihlásila i své dva psí mazlíčky: čivavu Tinkerbell a yorkshirského teriéra Popelku.
Ray Kurzweil je futurolog a autor pozoruhodných knih, zabývajících se tématem umělé inteligence. Uvědomuje si potenciál technologického pokroku, který může nastat během několika následujících desetiletí. Ví, že změní naše životy a chce být u toho.
Dalším slavným jménem v kryonickém průmyslu je Ralph Merkle, původně počítačový vědec, který má za sebou průlomové objevy v oboru kryptografie. V současné době působí jako řečník a výzkumník v odvětví kryoniky. Podílel se na růstu společnosti Alcor, s níž podepsal smlouvu o kryokonzervaci po své smrti.
Dalším ze seznamu je Simon Cowell. Ten je neustále připravený hájit svůj postoj k tomu, že bude po smrti zmražen. V rozhovoru pro GQ Magazine poznamenal:
Na soukromé večeři s s britským politikem Gordonem Brownem prohlásil:
řekl.
Britney je další celebritou, která utratila přibližně 4 miliony korun za kryonické uchování svého těla po smrti.
prozradil její přítel. Britney to myslí vážně. Její otec Jamie Spears si sice neodpustil vtip, že bude další ledovou královnou jako Elsa z disneyovského filmového hitu Frozen a má za to, že by měla peníze raději přenechat svým dvěma dětem, Britney Spears je však zřejmě odhodlaná dosáhnout toho, po čem touží, a tím je nesmrtelnost.
Mezinárodně známý kouzelník a mistr úniků Curtis Lovell II se stal členem American Cryonics Organizations v roce 2006.
říká Lovell.
Tím by trumfnul i přeříznutí Paris Hilton na dvě části v televizní reality show The Simple Life.
V naději na věčný život, a teď nemyslíme ten duchovní, jsou někteří lidé ochotni vyzkoušet cokoli. Nezodpovězených otázek je mnoho, přesto je pravda, že zmrazování je jednou z nejlepších možností, jak uchovávat organismy po celá tisíciletí. Ačkoliv není vůbec jasné, zda se zmražené pacienty někdy někomu podaří oživit, kryonické společnosti zaznamenaly zájem téměř dvou tisíc lidí o jejich služby. Některé motivuje touha žít věčně. Pro jiné je to naděje, jak se mohou v budoucnu opět setkat s blízkými.
A co vy? Jste zvědaví, jaká bude budoucnost za 100 let?
Zdroje: DailyMail, insideedition.com, GQ Magazine, Vo svete IT, Čas.sk, GQ Magazine, vlastní dotazování